Ekologické sáčky na psí exkrementy

Obrázek článku

 

Každý pejskař ví, že sbírání exkrementů po svém psovi je z mnoha důvodů nutnost. Tím spíše, pokud bydlíte ve městě a venčíte kolem domů nebo v parcích. Pokud máte jednoho psa, použijete ročně zhruba 500 - 700 kusů sáčků, převážně plastových. V České republice žije téměř 2 miliony psů (což je mimochodem v přepočtu na jednoho člověka nejvíce v celé Evropě, takže kromě pivařů jsme i pejskaři). Jednoduchou matematikou docházíme tedy k tomu, že pejskaři vyprodukují něco kolem 1-1,4 miliardy sáčků ročně. A to se bavíme pouze o České republice.

Nabízí se tedy otázka, jestli můžeme tento dopad na životní prostředí nějakým způsobem ovlivnit. Zbavit se našich čtyřnohých parťáků nebo přestat sbírat bobky nejsou v žádném případě správné odpovědi. Což takhle začít sbírat psí bobky ekologicky? Na trhu je spousta druhů pytlíků, které můžete koupit, a my jsme si na ně zkusili posvítit :)

Pro mnoho lidí končí starost o psí exkrement tím, že ho seberou do sáčku a následně hodí do koše. I my jsme to tak dříve měli. Zamysleli jsme se ale nad tím, do jakého pytlíku sbíráme a co se s takovým plným pytlíkem, vyhozeným do popelnice, děje.

Spalovny a skládky

Sáček, který obsahuje psí exkrement je znečištěný, nedá se tedy třídit. Do kompostu také nepatří, protože samotný exkrement není rostlinného původu. Patří do směsného odpadu, který je součástí komunálního odpadu a ten končí buď ve spalovnách, které jsou v České republice pouze 4 (Brno, Praha, Plzeň, Liberec), na Slovensku 2 (Bratislava, Košice), anebo s mnohem větší pravděpodobností na skládkách. (mapa skládek). Spalovny, které při pálení odpadu využívají vzniklé teplo dále, jsou označovány jako zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO).

Z celkového množství odpadu se ale spálí jen velmi malá část. Podle dat společnosti Cenia bylo v roce 2017 v České republice vyprodukováno cca 5 690 585 tun komunálního odpadu (zdroj: https://odpady.cenia.cz/) a kapacita českých spaloven je zhruba 800 000 tun spáleného komunálního odpadu za rok. To znamená pouze 14 % odpadu skončí ve spalovnách (na Slovensku je toto číslo ještě nižší - pouhých 7 %). Zbytek je buď odpad vytříděný nebo odpad, který prostě skončí na skládkách a tam zůstává desítky let.

Spalovny komunální odpad pálí, takže sáček s exkrementem se změní na popel, který se zachytí na filtru. Vzniká při tom teplo a to je dále využíváno. Spalovnám je jedno, jaký sáček na exkrement pálí. Mikrotenový, papírový, oxoplastový či kompostovatelný sáček hoří téměř stejně a v objemu odpadu jsou rozdíly mezi nimi absolutně zanedbatelné. Jinak tomu je však v případě skládek, kde je proces mnohem pomalejší a odpad se zde rozkládá až několik desítek let (u některých materiálů dokonce stovek).

Pokud vás problematika zajímá více do hloubky, doporučujeme ještě nastudovat nový zákon o odpadech, který (ve stručnosti) nařizuje obcím do roku 2020 navýšit míru recyklace komunálního odpadu minimálně na 50 % (aktuálně se pohybuje kolem 30 %) a připravuje tak obce na rok 2024, kdy má být skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů zakázáno úplně. (zdroj: https://www.mzp.cz/)

 

(zdroj: https://oenergetice.cz/)

Typy sáčků na psí exkrementy

V dnešní době není sáček jako sáček a především panuje chaos v tom, co který označení (materiál) znamená, jaké jsou jeho výhody a nevýhody a co dělá na skládkách. Pojďme se podívat na rozdíly mezi nimi a dát stopku greenwashingu*.

*marketingová strategie firem, které se tváří “zeleně”, ale ve skutečnosti tomu tak úplně není.

1. Klasický mikrotenový sáček

Sáčky z mikrotenu jsou využívány nejhojněji. Proč tomu tak je? Odpověď je jednoduchá - jsou levné a dají se sehnat všude.

Klady: cena, dostupnost

Zápory: výroba z ropných produktů, často dopravované z jiných zemí, nedají se kompostovat, nízká cena a dostupnost z nich dělají komoditu, kterou se dá plýtvat, velmi často jsou za účelem snížení ceny dost tenké, což může při sběru hovínka docela znepříjemnit venčení.

Jak se sáček chová na skládce: rozpad cca za 25 let a to na malé částečky (mikroplasty), které se dostávají dále do prostředí (půdy, vody, ale i ovzduší) - studie uvádějí, že téměř ve všem (tedy i v nás) jsou již mikroplastové částice, které mohou, ale nemusí škodit - studie vlivu mikroplastových částic na životní prostředí jsou stále na začátku, každopádně obezřetnost je na místě.

Náš tip: Sbírejte použité sáčky např. v práci od vašich kolegů. Neuvěříte kolik lidí si vezme sáček na rohlík, který (čistý!) hodí za 5 minut do koše. Využít pytlík 2x je z každého hlediska lepší než 1x :)

 

2. Oxo-(bio)degradibilní sáček

Jedná se o konvenční plastové sáčky, které obsahují 1-2 % aditiv organického původu urychlující rozklad. Nejsou v žádném případě kompostovatelné. Zelená barva sáčku neznamená, že jsou ekologické! Dovolíme si toto nazvat greenwashingem - co oči nevidí, to srdce nebolí. V některých státech (např. Francie) jsou oxoplasty zakázané a v rámci EU se jejich zákaz připravuje.

Klady: žádné

Zápory: výroba z ropných produktů, oxo aditiva, cena vyšší než u klasického pytlíku, nedají se kompostovat

Jak se sáček chová na skládce: rozpad cca za 3 roky na mikroplasty, které se dostávají do prostředí stejně, jako u mikrotenového sáčku

Náš tip: Ověřte si pár známých značek “zelených ekopytlíků”, zda náhodou nepatří do této skupiny. Troufáme si tvrdit, že jsou tyto sáčky nejhorší možnou variantou, protože spáleny budou stejně jako levné mikrotenové sáčky a na skládce se rozloží na mikroplasty stejně, jako mikrotenový sáček, jen rychleji. Zakoupením těchto sáčků pravděpodobně podporujete někoho, kdo to s ekologií nemyslí úplně vážně a spíš se vás snaží tahat za (zelený) nos.

AdobeStock_217634365

 

3. Papírový sáček

Často nám je nabízí města ke sběru exkrementů, ale málokdo to s nimi opravdu umí :) Jedná se o sáčky, které jsou vyrobeny z recyklovaného papíru a nehrají si na žádné eko.

Klady: vyrobené z recyklovaného papíru, můžou se kompostovat

Zápory: špatně se s nimi manipuluje, nejsou ve všech městských částech, objemově a hmotnostně jsou mnohem větší než mikrotenové sáčky a tudíž jsou i náklady na jejich přepravu vyšší stejně jako následný dopad na prostředí, vyšší cena.

Jak se sáček chová na skládce: sáček z papíru se rozpadá přibližně 4 měsíce, případně déle, nezůstávají po něm žádné mikroplasty

 

4. Certifikovaný kompostovatelný biodegradibilní sáček

Jedná se o sáčky z materiálu, který je vyroben z rostlinných škrobů (kukuřičný, bramborový, …). Takový sáček musí splňovat přísnou evropskou normu pro kompostovatelnost EN 13 432 a má (v Evropě uznávaný) certifikát „OK Compost“.

Klady: kompostovatelnost, rozloží se kompletně na biomasu, vodu a CO2, nezbydou po něm žádné mikroplasty, nákupem pravděpodobně podpoříte firmu, která dbá na životní prostředí

Zápory: vysoká cena, výrobní procesy nejsou tak efektivní jako u masově vyráběných mikrotenových sáčků

Jak se sáček chová na skládce: takový pytlík se na skládce rozloží během několika měsíců, v kompostéru je rozklad kratší (dle certifikace 90 dní)

Náš tip: Zapojte se do výzvy #sbirambobky na našem Instagramu, kupte si našeho Bobana Rozložiče a sbírejte ekologicky.

 

Eko mindset

Jak se k tomu tedy postavit? Které sáčky kupovat? Na to vám asi nedovedeme dát přesnou odpověď, protože ta je ve vaší hlavě. Sami si musíte říct, jestli to pro vás má smysl, jestli je pro vás daná cesta ekonomicky únosná. Jen pouhým ekologickým smýšlením (které je zadarmo) můžete dosáhnout více, než někdo, kdo se schovává za ekologické produkty. Mnohem důležitější než samotný produkt je totiž minimalizace vzniku odpadu a jeho následné využití/odstranění.

S tím souvisí i to, kde je produkt vyráběn. Nemalou část dopadu na životní prostředí velmi často tvoří právě náklady na dopravu. Asi těžko můžeme označit jako eko něco, co k nám letí letadlem nebo jede přes půl světa lodí do Amsterdamu a pak náklaďákem do ČR.

Pokud například víte, že bydlíte v místě, kde odpad končí ve spalovně, a rozhodnete se neutrácet za rozložitelné pytlíky, můžete se vydat dvojí cestou. Ta první je jednoduchá - prostě to shoří, tak proč nekoupit levné sáčky v drogérii, že jo? Ta druhá je složitější, protože se rozhodnete sbírat již použité sáčky od svačin a z nákupů a až pomocí těch budete bobky po svém psovi uklízet. A pokud máte psů více, tak se vždy zamyslíte nad tím, jestli by náhodou do toho jednoho sáčku nešly vzít hromádky dvě.

Proč jsou tedy kompostovatelné pytlíky na psí exkrementy podle nás tak důležité? Je to proto, že věříme tomu, že je to správně. Je to další krok, který je potřeba udělat. Snažíme se neplýtvat, snažíme se pytlíky (a další obalové materiály) užívat vícekrát a tím zvýšit jejich hodnotu. Ale pokud chceme jít dál, tak k tomu neodmyslitelně patří používání obalů od těch výrobců a prodejců, kterým na životním prostředí záleží a úplně ideálně, když budou z České republiky.

Pro Dogfitness.cz napsali Anna Pouč a Ondřej Uhlíř

 

--------------------------------

Za odpovědi na naše otázky děkujeme pracovníkům společností: 

SAKO Brno https://www.sako.cz/

Tart, výrobce obalových materiálů https://www.tart.cz/

 

ZDROJE:

Ekotoxikologie, přednášky VFU

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nemecti-vedci-upozornuji-na-dosud-opomijenou-ekologickou-hrozbu-mikroplasty-v-pude

https://www.greenpeace.org/czech/clanek/894/co-jsou-mikroplasty-a-proc-je-musime-omezit/

https://www.trideniodpadu.cz/mikroplasty

http://www.bio-plasty.cz/

https://www.econea.cz/blog/ne-oxo-degradabilnim-plastum/

7. generace (Jak odpadáme, Karolína Janků 12/2018)

Kampaň Dost bylo plastu https://www.mzp.cz/cz/kampan_dost_bylo_plastu

https://www.enviroportal.sk/ovzdusie/zoznam-spalovni-a-zariadeni-na-spoluspalovanie-%20r-2018

https://eprehledy.cz/jak_dlouho_se_rozkladaji_odpadky.php

https://www.mzp.cz/cz/news_160505_zakon_odpady

https://www.ekonakup.cz/blog/rozlozitelne-plasty-se-rozkladaji-a-kompostovatelne-kompostuji/

https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/infografika-energeticke-vyuziti-odpadu-evrope-ceske-republice/

Slovensko https://euractiv.sk/section/obehova-ekonomika/news/slovensko-ma-lepsie-odpadove-statistiky-skladkuje-pritom-coraz-viac/