Přemýšlíte, že vyrazíte s vaším čtyřnohým parťákem za dobrodružstvím na Stezku Českem? Přečtěte si článek o putování Aničky s Texem, který vám zodpoví spoustu otázek o přechodech s pejskem a pomůže vám vypravit se na cestu.
Prozkoumat zákoutí naší země
Minulý rok odešel můj pes Tex do agility důchodu, a tak jsem začala přemýšlet, čím zaplníme volné víkendy a jakou další výzvu překonáme. Nějakou dobu už jsem měla v hlavě přechod Šumavy se spaním na nouzových nocovištích, takže jsem to chtěla konečně uskutečnit. A pak jsem náhodou narazila na Stezku Českem, která mi úplně změnila plány.
Líbila se mi totiž příležitost prozkoumat kouty České republiky, kam bych se jinak nevypravila a zároveň to byla skvělá příležitost posunout si své hranice. A tak jsme sbalili batoh a vyrazili jsme. Původně jsem plánovala obejít stezku etapu po etapě, ale nakonec jsem si vytvořila vlastní plán. Chystáme se obejít všechny etapy, ale ve vlastním pořadí.
První velké putování
Naplánovala jsem si na zkoušku 14denní trasu, protože jsem do té doby nic podobného neabsolvovala. Potřebovala jsem zjistit, co takové putování obnáší. Hodně věcí jsem si naplánovala a nabalila podle itinerářů jednotlivých etap. Pro jistotu jsem si první 3 etapy vybrala blíž k domovu – podél slovenských hranic mezi nejvýchodnějším bodem Česka Bukovcem a Mikulovem. Plán nám ale narušily bolavé packy a moje puchýře na nohách. A tak jsem s Texíkem skončila v Hodoníně a do Mikulova dojela na kole sama.
Když jsem se odvážila vyjet dál od domova, vydala jsem se do Krušných hor. Tam to ale pro nás bylo opravdu krušné. Hned první den nás překvapilo úmorné vedro. Navíc se k tomu přidaly nepěkné puchýře na Kešky tlapičkách, které nám nedovolily pokračovat dále. Na Krušné hory jsme ale nezanevřeli a určitě se tam vrátím, ale příští cestu plánujeme z Jizerských hor do Krkonoš.
Jak to všechno unesu?
Mými záchytnými body na trase jsou Zásilkovny, kde doplňuji zásoby granulí, čistého oblečení, měním spacák a nepotřebné věci posílám zpět domů. Díky lehčímu batohu se mi totiž jde podstatně líp. Nosím s sebou vždy jídlo, vodu a oblečení na 3 dny. Trochu se mi pronesl vlněný obleček Glacier, ale i tak ho příště vezmu znova. Díky němu si Tex v noci šetřil energii a nemusel se zahřívat. Můj batoh v létě váží okolo 12 kg a v zimě tak o 3 kila víc. Velká úleva je, když jdete ve dvou a věci pro psa si můžete rozdělit.
Aby se vám lépe balilo, podívejte se, co nesmí při putování s pejskem chybět ve výbavě:
- Reflexní vesta
- Obojek s telefonním číslem
- Orbiloc světlo
- Kvalitní postroj (Line 5.0)
- Touring adjustable vodítko
- Cestovní miska
- Pláštěnka Fjord Glacier jacket nebo Back on Track Mesh
- Společná lékárnička
- Přírodní repelent
- Škvarky a pemikan
- Mamut recovery
- Granule
Dobrý postroj, multifunkční vodítko, reflexní vestu a samozřejmě obojek s telefonním číslem považuji za nutnost. Všechno najdete přehledně v kategorii Na Stezku Českem na našem e-shopu.
Batoh pro psa nechte doma
Páteř psa je u většiny plemen v linii vodorovně se zemí, což samo o sobě vyžaduje krom funkční stavby těla, která optimálně rozkládá síly grativace, podporu v podobě silných svalů středu těla. Batoh může zvyšovat zátěž na citlivé struktury stabilizující páteř, měnit biomechaniku pohybu. Když je batoh nutný, je třeba na něj psa citlivě a postupně adaptovat. Celodenní nošení nárazově může vést k přetížení svalů, které doprovází bolest.
Škvarky jako povinná výbava
Běžně krmím barfem a na začátku jsem zvažovala, že bych vzala barf sušený. Nakonec jsem ale sáhla po granulích, především kvůli nižší spotřebě vody. Granule jsem si nechávala poslat do Zásilkoven po cestě, abych netahala tolik kilo. S výjimkou Krušných hor nebyl problém ze stezky sejít a znovu se na ni napojit. V Kruškách by mi ale nejbližší Zásilkovna vycházela až na 4. den. Na jiných etapách jsem si vždy zašla maximálně 2 kilometry — pečlivé plánování se opravdu vyplatí. Krmná dávka byla o trochu vyšší než běžně a energii jsem Texovi doplňovala škvarky nebo pemikanem. Skvělou volbou je také sušené maso.
Hlavně nezůstat na suchu
Na většině etap jsem zatím s vodou neměla problém. Každý den jsem našla místo, většinou restauraci, kde jsem zvládla pitnou vodu doplnit. Tex pije tu samou vodu co já a občas se osvěží i z malých studánek nebo potoků. Vodou zalévám granule ráno i večer. Koupila jsem si dokonce filtr na vodu, ale zatím jsem ho nepoužila.
Tajemství psí výbavy
Lidskou lékárničku při putování se psem doplňuji o pár položek navíc:
- Detoxikační gel Entero ZOO a Diadog, tablety pro případ průjmu – to se zatím hodilo naštěstí jen jednou, když jsem nevychytala podíl škvarků a granulí.
- Háčky na klíšťata, které je dobré mít vždy po ruce.
- Alaptid mast pro případ sedření paciček.
- Botičky jako prevence i při zranění.
Pro případy nouze doporučuji zjistit si dopředu, kde najdete v oblasti etapy veterináře. Protože je v pohraničí špatný signál, napsala jsem si čísla veterinářů na papírek a schovala ho do lékárničky. Také si do telefonu stáhněte aplikaci Záchranka a její obdobu pro zvířata Zvíře+.
Spaní venku poprvé a ne naposledy
Další výzvou pro nás byla premiéra spaní venku. S ohledem na únavu jsme zatím pokaždé já i Tex usnuli jako pytel brambor. Když je chladněji, spíme společně v jednom spacáku. V teplejším období balím Texovi na noc Mesh obleček, když je chladněji, měním jeho pyžamko za teplejší Glacier. Mimochodem, já si jednou taky spacák musela měnit. Podcenila jsem teplotu a v noci klepala zubama. Naštěstí mě tým Dogfitness společně se Zásilkovnou zachránili a rychle mi poslali teplejší spacák.
Hlavně pozor na zvěř
V oblasti Bílých Karpat jsem potkala obrovské množství vysoké zvěře. Mimo to jsem viděla i divočáky. Naštěstí ale brzy ráno rozespalá z posedu, kde jsme nocovali. Velké šelmy jsem nepotkala vůbec, za to na nás 2× vyběhl pes. Jednou byl poblíž páníček, podruhé ne, ale hole jsou celkem účinná obrana. :-) V Beskydech jsem si několikrát všimla cedulí s výstrahou na zmije, takže jsem byla opatrná – uštknutí bych zažít nechtěla.
A co mě za celou dobu vyděsilo nejvíc? Paradoxně krávy. Některé etapy totiž vedou přes ohrady s dobytkem. Kravičky o nás jevily zájem a já nevěděla, co mám dělat. Snažila jsem se jim vyhnout co největším obloukem a naštěstí to dobře dopadlo.
Tak hurá na výlet!
Pokud vás Stezka Českem láká, jděte do toho. Etapy si můžete uzpůsobit podle své kondice, a tak vyrazit může opravdu každý. Skvělá příležitost strávit čas v přírodě s vaším čtyřnohým parťákem a zažít trochu dobrodružství. Teď už stačí jen vybrat ty správné potřeby pro putování s vaším pejskem a vzhůru na výlet.
