Na hory se psem

KAM VYRAZÍME?

Plánování výletů v českých horách je trochu jednodušší než třeba v Alpách. Když mám vybrané místo, na které bych se chtěla podívat a neznám jeho okolí, otevřu si turistické mapy.cz a podle nich naplánuji celou trasu, zjistím vzdálenost i převýšení.

V zahraničí je to trochu složitější, protože zejména ve vyšších polohách často vedou i značené turistické stezky velmi náročným terénem. Proto si radši vždy ověřím, jestli je cesta schůdná i se psy. Začínám stejně, jako při plánování cesty v ČR tím, že si najdu trasu na turistických mapách (mapy.cz), kde jsou skvěle zpracované i stezky v Rakousku, Itálii, Slovinsku a na Slovensku. Potom si mapu přepnu na leteckou a kontroluji, jestli nevede některý úsek přes skály nebo těsně kolem nich. Pokud ano, podle fotek a článků na internetu se snažím zjistit, jak moc náročná trasa je a jestli je vhodné ji absolvovat se psem. V zahraničí obvykle nejsou stezky značené podle barev tak, jako u nás. V mapách bývají turistické stezky většinou značené červenou barvou a podle náročnosti jsou znázorněny buď plnou (nejméně náročné), přerušovanou nebo tečkovanou čarou (nejnáročnější). Pokud je to možné, tak se se psy snažím vyhnout stezkám, které jsou značeny přerušovanou a tečkovanou čarou a stejně tak stezkám, na kterých jsou znázorněny žebříky.

Další věc, se kterou je dobré počítat, je množství lidí na známých („insta-friendly“) turistických místech. Tato místa bývají během dne extrémně přelidněná. Proto je lepší si přivstat a navštívit je brzy ráno nebo naopak pozdě večer, kdy tam sice pravděpodobně potkáte spoustu fotografů, ale není to tak zlé, jako přes den. Pokud zvlíte ranní výlet, vyhnete se nejen davům turistů, ale většinou také nejvyšším denním teplotám při počátečním výstupu.

vybavení pro psa, stejně důležité jako to vaše

Je to tak. Stejně jako řešíte co si oblečete, obujete a jakou si vezmete sváču, je potřeba řešit i vybavení pro vašeho psího parťáka. Na každý výlet si beru s sebou pamlskovník s pamlsky (nejen jako odměnu ale i jako svačinu pro psy), v batohu mi nesmí chybět voda pro psy, cestovní miska a sáčky na bobky. Během plánování také konttroluji, jestli jsou na trase nějaké vodní zdroje, ze kterých se můžou psi napít a podle toho zvolím množství vody. Bez základní lékárničky a sady botiček na delší tůry nevyrážím.

Sedák a vodítko

Do hor si beru vždy vodítka s amortizérem, a to buď v kombinaci se sedákem nebo taková, která se dají zapnout kolem pasu, abych měla volné ruce. Když dopředu vím, že budu mít psy častěji na vodítku nebo se jedná o delší či náročnější výlet, tak si beru sedák a bungee leash, které je dělané na kontinuální tah a zvládne i velmi silné tahače.

Sedáků a opasků už jsem vyzkoušela několik, ale nejvíc mi vyhovuje CaniX belt (vychází z ověřeného a levnějšího Běžeckého opasku) značky Non-Stop Dogwear, který vede tah spodem přes zadek a uleví tak zádům. Jeho výhodu jsem začala pociťovat hlavně v době, kdy jsem poprvé zapřáhla Muffina, který táhne opravdu hodně silně a z klasického opasku mě bolela záda. U tohoto sedáku si cením také lehké a vzdušné konstrukce, díky které není problém nést i se sedákem větší batoh, aniž by to někde tlačilo nebo dřelo, a navíc každá jeho část jde nastavit tak, aby dobře seděl každému.

Když vím, že budu mít psy většinu času na volno, stačí nám vodítko Rock Leash, které si můžu připnout na sedák, nebo jen nést v ruce. Tohle vodítko nemá amortizér a není tedy vhodný pro tahouny. V Rakousku jsou často k vidění cedule, že máte mít psa na vodítku, tak je třeba s tím počítat, i když jste normálně zvyklí mít psa na volno.

Postroj pro psa

Moji psi nosí postroj na úplně všechny výlety. Na postroji mají dovoleno tahat, a navíc se dají snáz přidržet třeba na nějakém hůře schůdném úseku. Krátký postroj je lepší pro manipulaci se psem například při procházení kolem lidí a zvířat. Používám ho pro Airin, která tahá jen lehce nebo vůbec a pro Muffina, když vím, že bude moci být větší část cesty na volno.

Dlouhý postroj (na tahání) se hodí pro velmi silné tahouny, protože dokáže tah lépe rozložit. Beru ho Muffinovi, když předem vím, že bude delší dobu v zápřahu. V kombinaci s dlouhým postrojem si beru vždy sedák a vodítko Bungee Leash.

Při výběru postroje dbejte vždy hlavně na to, aby psovi postroj správně seděl a nikde ho netlačil. Polstrování na důležitých místech je zásadní. Zkuste si představit, že na ten výlet jdete s batohem, který nemá polstrované popruhy přes ramena. Tak nějak se bude cítit váš pes v nekvalitním postroji.

Obojek

Obojky psům dávám vždy, a to i když mají postroj. Mám je naučené na obojku netahat, takže když je potřeba mít je během prudkého sestupu na vodítku, připnu je za obojek a jdou mi u nohy. Tohle se mi nejednou vyplatilo v Alpách na kamenitých sestupech. Navíc, pokud má pes dlouhý postroj, tak bych řekla, že je obojek nezbytný právě kvůli manipulaci třeba uvnitř restaurací nebo v místech s vyšší koncentrací lidí, kde je potřeba si psa přidržet na krátko. Používám pohodlné široké látkové obojky na kterých mám vždy napsané kontaktní telefonní číslo, kdyby náhodou. Skvěle poslouží například obojek Safe, který díky gumové části umožní psovi se z něj vyvlíknout, když se třeba někde zahákne. Ale nebojte, po připnutí na vodítko toto vyvléknutí nehrozí :) Je dobře vidět, má reflexní prvky a telefonní číslo můžete napsat přímo na něj (je tam na to určené místo).

Botičky

Setkala jsem se už se psy, kteří nejsou tolik zvyklí chodit po horách a během jednoho celodenního výletu v Alpách si zvládli sedřít polštářky do krve. Hlavně ve vyšších polohách v Dolomitech a Slovinsku jsou stezky hodně kamenité, a to může být pro některé pejsky problém.

Pokud si nejste jistí, jak na tom je váš pes s odolností, doporučila bych vzít si do hor pro jistotu všechny čtyři botičky, průběžně packy kontrolovat a případně je nasadit ještě předtím, než se polštářky sedřou.

Já nosím vždy minimálně dvě pro případ, že by se jeden ze psů zranil. Do Alp, kvůli náročným terénům, beru pro jistotu pro každého psa čtyři odolné botičky. V zimě pak s sebou nosím (hlavně na skialpové výlety) 4 lehké botičky pro každého psa, protože se jim někdy (podle aktuální kvality sněhu) dělají mezi prsty sněhové kuličky, které jsou pro ně nepříjemné a zbytek výletu si je pak vykusují. U zimních botiček je důležité hlídat si, aby byly dobře zapnuté a občas psy kontrolovat, jestli je neztratili. O pár botiček jsme takto už přišli :)

Pláštěnka pro psa

Před každým výletem kontroluji předpověď počasí. Pokud má pršet, tak do batohu přibalím, spolu se svou nepromokavou bundou, taky pláštěnky pro psy. Dříve jsme to zvládali i bez nich, přišlo mi divné oblékat velké psy. Jenže téměř při každé návštěvě Rakouska a Itálie nám aspoň pár dní pršelo a vracet se na ubytování, do stanu nebo do auta, ve kterém jsme následně i spali, s mokrými psy nebylo úplně ideální. Rozhodla jsem se tedy dát pláštěnkám šanci a teď už nám nesmí chybět na žádném větším výletu.

Nakonec zjistíte, že pláštěnku můžete využít během nepěkného počasí i když zrovna nikde necestujete. Ušetříte si tak nemálo času po blátivé procházce nebo jen po pravidelném venčení kolem domu. Když prší, tak prostě prší a je jedno jestli jste na horách nebo ve městě.

Závěrem

Když jdu se psy do hor, dbám v první řadě na bezpečnost a tomu podřizuji výběr trasy. Je potřeba myslet i na to, že někdy máme v horách co dělat sami se sebou, a když máme ještě dávat pozor na psa, je to o to náročnější. Navíc jsou velké rozdíly mezi jednotlivými psy. Někteří jsou sami od sebe velmi opatrní, jdou pomalu a téměř je nemusíte řešit, ale potom jsou taky takoví, co nemají žádný respekt (nebo mají prostě ze všeho radost a srandu :-)) a běhají sem a tam i na nebezpečnějších místech. Je potřeba své psy znát a přizpůsobit trasu jejich i vašim možnostem.

Než někam vyrazím, vždy si zkontroluji předpověď počasí a podle toho přizpůsobím trasu i vybavení. Když jsme v zahraničí, často mám vymyšlených několik variant, a vybereme si až těsně před odchodem podle aktuálního počasí. Nemá smysl chodit vysoko do hor, když je tam mlha a déšť a nic neuvidíme. Naopak, hlavně na podzim a v zimě, je častá inverze, kdy je dole šílená mlha, ale vyšlápneme si pár set výškových metrů a tam je sluníčko.

Co se týče výbavy pro psy, tak ta by měla být pohodlná a měla by dobře sedět. Přece jen v ní psi mají fungovat celý den a tak jako vy máte na sobě a s sebou spoustu vychytávek určených pro horskou turistiku, je potřeba je zajistit i psovi.

– článek vypracovala studentka 6. ročníku VetUni Brno Radka Vrublovská